O nás

Historie školství v Želetavě

Kdy škola v obci skutečně vznikla, není známo. První písemná z roku 1625 říká, že bývalý telčský písař Šimon byl přijat za obecního písaře v naší obci a zároveň byl ustanoven rektorem školy. Ta se nacházela na dnešní Znojemské ulici a měla 12 žáků (6 ministrantů a 6 zpěváků). Po půl století škola vyhořela a vyučování proto probíhalo tzv. po domech. Roku 1721 už byla škola v městečku, ovšem po půl století opět vyhořela. Nová byla poté zřízena uprostřed náměstí. Protože bránila vyhlídce z některých měšťanských domů, byla odstraněna a nová postavena roku 1804 v místech, kde dříve bývala prodejna obuvi (naproti Želetavské sýrárně). Počet školních dětí tehdy činil 225 a to ze Želetavy, Bítovánek, Šašovic, Jindřichovic a Valdorfu (Lesné). Pomýšleno proto bylo na rozšíření školy na dvoutřídní, protože však chyběly finanční prostředky a přiškolené obce se zdráhaly přispívat, učilo se v zřízena uprostřed náměstí, ale protože bránila vyhlídce z některých měšťanských domů, byla nevyhovující učebně téměř dvacet let. Až teprve v r. 1821 byla škola na dvoutřídní rozšířená.

Když i tato budova školy při požáru 29.6.1842 shořela, učilo se opět po soukromých domech: u Matěje Simandla a Eleonory Burianové. Za sedmnáct měsíců byla na spáleništi postavena škola nová, v níž bylo zahájeno vyučování 2.11.1843. Tato škola měla dvě školní třídy, dvoupokojový byt pro učitele, kuchyň s otevřeným ohništěm, místnost pro podučitele, chodbu a školní dvorek se dvěma dřevěnými záchody a dřevníkem. Pro vysoký počet žáků musela být škola rozšířena na trojtřídní, přičemž 3. třída se vyučovala na radnici. I tak bylo ve školních třídách o rozměrech 7x5m po 120 až 140 žácích, ač tam bylo místo sotva pro 70 žáků.

Roku 1869 vydal rakouský stát nové školní zákony, podle nichž přešel dozor nad školami z církve na stát. Zřízeny byly místní, okresní a zemské školní rady, školní docházka rozšířena do 14 let věku a počet dětí byl stanoven na 60 žáků. Deset let poté se škola z moci úřední zavřela 1. a 2. třída se učila po půldnech na radnici a třetí v pivovaře.V jiných obcích byla situace po vydání nových školských zákonů řešena stavbou škol nových, želetavští však v této věci nepodnikli nic. Změna nastala až po odchodu řídícího učitele Josefa Prokschiebra a nástupu Leopolda Brázdy, který si na stávající poměry želetavské škole stěžoval na okresní radě v Dačicích. Ta nařídila místní školní radě postarat se o budovu vyhovující zákonům. Roku 1877 přijel do Želetavy okresní hejtman, okresní školdozorce, znalec zdravotnictví a stavitel a po shlédnutí školní budovy nařídily ji opět zavřít. V roce 1880 navíc dostala škola z pivovaru výpověď. Na zákrok starosty Josefa Všetečky povolil okresní hejtman po určitých úpravách opět ve staré škole vyučovat.

Zastánci nové školy začali poté vyjednávat s Antonínem Vařejkou o prodeji zahrady pro plánovanou stavbu. 6.7.1882 byla na společné schůzi obecních výborů při školení obcí a místní školní rady koupě Vařejkova pozemku schválena. Po zamítnutí žádosti Šašovic postavit školu svou a po bouřlivém jednání s protivníky stavby byl 7.8.1883 položen základní kámen (vedle hlavního vchodu do budovy), koncem října byla hotová hrubá stavba a 28.8.1884 byla budova školy zkolaudována.

Oslavy tohoto roku zahrnovaly lampiónový průvod od staré školy k nové vyzdobené věnci z chvojí a květin, průvod od radnice ke škole, kde správce školy L. Brázda přečetl pamětní listinu, která byla uložena a zazděna u vchodových dveří. To vše doprovázeno hudbou, hlaholem zvonů, střelbou z hmoždířů a vypálením ohňostroje. Vyučování v nové škole začalo ve třech třídách, ale již v následujícím roce byla otevřena i 4. třída, v roce 1890 5. třída a roku 1896 třída 6. To už měla škola 417 žáků.

Na počátku 20.stol. začali želetavští radní uvažovat o zřízení měšťanské školy. Jednání započala v roce 1905, mezitím roku 1909 začalo vyučování 1.třídy měšťanské školy v budově školy obecné s 38 žáky ze 13 obcí, o rok později se tu učili již i žáci 2. třídy měšťanky. Teprve 19.9.1909 bylo rozhodnuto o stavbě školy nové. Ta byla potom slavnostně otevřena 10.9.1911 za účasti starostů Dačic a Třebíče i okresního hejtmana. Tehdy měla měšťanka 124 žáků a 24 obcí. 4. třída měšťanská byla potom otevřena ve školním roce 1929/30. Své děti do nové školy posílala nejen Želetava, ale i Bítovánky, Jindřichovice, Horky, Šašovice, Meziříčko, Valdorf, Zdeňkov, Rozseč, Svojkovice, Krasonice, Markvartice, Stará i Nová Říše, Čáslavice, Štěpkov, Předín, Budeč, Cidlina, Knínice, Štěměchy, Radkovice, Komárovice, Hladov, Martínkov, Římov i Babice, byť některé obce často jen po jednom žákovi. Vyjmenovat všechny učitele, kteří na obecné i měšťanské škole v Želetavě učili, by znamenalo sestavit seznam čítající několik desítek jmen (v závěru článku jsou uvedeni proto pouze ředitelé škol), zajímavé jsou však záznamy jejich funkcí, kterými řada vyučujících během svého působení prošla: nadučitel, podučitel, zatímní učitel, řídící, abiturient, industriální učitelka, definitivní učitel, výpomocný učitel, přidělený učitel, učitelský praktikant aj.

Pro chod školy byl mezi válkami zajímavý školní rok 1931/32: bylo ustanoveno rodičovské sdružení, zavedeno pojištění žactva proti úrazu, žáci přivedeni ke spoření, školní kuchyně byla z ředitelova bytu přemístěna do útulku místní sociální péče. Koncem března 1937 přestala tato organizace vařit polévky pro chudé a přespolní žáky a v listopadu téhož roku bylo zavedeno stravování žáků. Další změny v želetavské škole byly ovlivněny nadcházejícími historickými událostmi, 2. světovou válkou.

Uprchlíci ze zabraný pohraničních území měli již v březnu 1939 vliv na vzestup počtu žactva v želetavských školách: obecná škola čítající do té doby 70 žáků měla poté 182, měšťanka zvýšila počet ze 174 na 185 žáků. Třídy byly tedy předimenzovány a vyučování velmi obtížné. Avšak již v šk. r. 1939/40 upravilo vládní nařízení počet žáků ve třídě na 45. Želetavská škola však neměla dostatek vyučovacích prostor, proto bylo zavedeno tzv. polodenní vyučování. Do vyučovacích osnov byl povinně zaveden německý jazyk (již od 3. třídy), došlo také k vyloučení a zapečetění některých knih žákovské knihovny a později ( v r. 1941 ) k zastavení vyučování dějepisu. Reorganizace národních škol přišla v r. 1941 – obecná škola se stala čtyřtřídní s postupovými ročníky 5., 6., 7., a 8., měšťanská škola se stala školou ,,výběrovou“, též čtyřtřídní, později byla přejmenována na ,, hlavní“ . Někteří žáci naší školy po zjištění německého původu museli odejít do německé školy v Telči.

Vyučování v době války bylo narušeno v březnu 1945. V obou budovách školy byli ubytováni němečtí uprchlíci a poté i vojenské oddíly. Půldenní výuka proto probíhala v sále hostince p. Piálka. Obě budovy želetavské školy byly v tomto období přítomností Němců značně poškozeny a generální opravy plánované po válce byly shledány jako příliš nákladné. Školy již delší dobu nevyhovovaly počtem potřebných místností ani hygienicky. Očekával se zvýšený počet žáků. Budovy byly navíc situovány při stále frekventovanější státní silnici. Všechna tato fakta vedla v srpnu 1946 k jednání o stavbě nové školní budovy měšťanské školy. Ta však nebyla realizována.

Vládním nařízením z r. 1948 se školy obecné a měšťanské stávají nově učilišti státními a s touto změnou souvisela i nová pojmenování těchto škol: obecná škola nesla název „ Národní škola v Želetavě “ a dřívější újezdní měšťanská škola byla přejmenována na ,,Střední škola v Želetavě“. Nový zákon o školské soustavě přijatý v r. 1953 zavedl poté systém osmiletek nebo jedenáctiletek. V Želetavě vzniká osmiletá střední škola, přeměněná v r. 1960 na základní osmiletou školu. V 60. a 70. letech postupně docházelo k rušení vesnických malotřídních škol, což mělo vliv i na chod školy v Želetavě. Roku 1964 přecházejí do Želetavské školy žáci z Lesné, r. 1975 z Horek a v r. 1977 byla zrušena jednotřídní škola v Šašovicích. Počátkem 80. let tak navštěvovalo želetavskou školu 280 dětí. Následkem zvýšeného počtu žáků proto byla v r.1975 zřízena školní družina ( umístěna nejprve pionýrském domečku na sokolské zahradě, poté v budově nové školní jídelny, nyní v dolní budově) a dále pak došlo k zajištění stravování. Obědy byly dováženy z MŠ do školní cvičné kuchyně. Ta byla v roce 1983 uvolněna pro potřeby JZD a umístěna do učebny Hudební výchovy v již zmíněné nově postavené školní kuchyni s jídelnou z r. 1980.

V obou budovách školy došlo v průběhu čtyřiceti let k mnoha rekonstrukcím, stavebním úpravám a opravám, z nichž zmiňme alespoň zřízení přírodovědné pracovny v r. 1973, přeměnu ředitelova a školníkova bytu na třídy a nové sociální zařízení, či dokončení přístavby nářaďovny v roce 1981.

Roku 1994 byla ZŠ Želetava zřízena jako samostatný právní subjekt, jehož zřizovatelem je Obecní úřad Želetava. Škola ve spolupráci s obcí pokračuje v další modernizaci: r. 1996 byl na naší škole instalován první počítač, v následujícím školním roce 1997/1998 byla vybudována 1. počítačová učebna v přízemí budovy č. 174 a v roce 2000 došlo k rekonstrukci přírodovědné pracovny a její následné proměně na učebnu výpočetní techniky s 13 počítači. Koncem 90. let byly do všech tříd 2. stupně zakoupeny nové nábytkové skříňové sestavy, dále pak došlo k odizolování budovy č. 164. Ve školním roce 2001/2002 byla modernizována učebna chemie, v únoru 2003 byly všechny třídy 1. stupně vybaveny novým žákovským nábytkem.

Ředitelé školy v historii

Měšťanská škola

Obecná škola

Současnost školy

Základní škola a Mateřská škola Želetava je úplná základní škola s devíti ročníky. V ročníku je zpravidla jedna třída. Součástí školy je i mateřská škola, která pracuje podle vlastního vzdělávacího programu, školní družina a školní jídelna.

Škola škola sídlí ve spádové obci s dobrým dopravním spojením s okolními vesnicemi. Do školy dochází kromě místních žáci z Bítovánek, Budče, Horek, Jindřichovic, Knínic, Lesné, Meziříčka a Šašovic. Škola vykonává svou činnost ve dvou budovách, vzdálených od sebe asi 100 m. Školní jídelna se nachází v blízkosti jedné z budov.

V roce 2003 byla dokončena největší investiční akce posledních let – přístavba dolní budovy školy, pro níž se škola a obec rozhodly především z důvodu rozměrově nevyhovující stávající tělocvičny. V nové budově však nenajdeme „pouze“ novou prostornou tělocvičnu, posilovnu, kabinety TV a šatny se sociálním zařízením, ale i učebnu hudební výchovy s kreslírnou, jazykovou učebnu, cvičnou školní kuchyni, novou družinu, kabinety pro vyučující a šatny pro žáky 1. stupně. Rekonstruována byla i ředitelna a sborovna v budově č. 164.

V současnosti obě budovy disponují:

• odbornými učebnami pro výuku cizích jazyků, výtvarné výchovy, hudební výchovy, praktických činností, fyziky a chemie, počítačovou učebnou s dataprojektorem a školní a keramická dílna
• 2 tělocvičnami, fotbalovým hřištěm a přírodním kluzištěm
• multimediální učebna pro výuku předmětů s dataprojektorem a projekční plochou
• knihovnou a školním klubem
• dvěmi sborovnami
• kabinety pro výuku jednotlivých předmětů
• samostatnou místností pro činnost školní družiny
• školní jídelnou

ZŠ Želetava zajišťuje pro žáky rovněž odborný pedagogicko - psychologický servis:

• školního logopeda
• výchovného poradce
• protidrogového preventistu

V současnosti školu navštěvuje okolo 200 žáků ze Želetavy a okolních obcí, přičemž polovinu žáků tvoří dojíždějící. Většina žáků pochází ze standardního socioekonomického rodinného prostředí. Ve škole se neobjevuje ve zvýšené míře migrace žáků. Po skončení školní docházky odchází většina žáků pokračovat v dalším studiu na střední školy v rámci kraje.